Zoufalý výkřik!!!

Nejenom prací živ je člověk. Mým světem v posledních měsících a minimálně ještě v příštích čtrnácti dnech hýbou diplomky. Pravidelní čtenáři si toho jistě všimli, pro ty méně pravidelné mám ilustrační historku. Diplomky jsou alfa a omega mého světa, a to natoli, že můj mobil při psaní jakéhokoliv textu, díky své schopnosti prediktivního psaní, po stisknutí klávesy D automaticky dopíše DIPLOMKA. Tak jsem na tom blbě.

Dnes je sice pondělí a já mám sice volno, ale stejně jsem se vybatolila z postele, zamkla se v kanceláři a píšu. Jednu diplomku jsem odevzdala v sobotu, jednu finalizuju právě teď a z té třetí, nemám nic. Dobře mám vytvořenou právní část a portfolio smluv, ale přijde mi to zoufale málo. (A představa, že budu vyrábět ještě minimálně tři logické rámce mě naplňuje děsem!!!)

Předmětem tohoto článku ale nemá být moje fňukání nad nedostatkem času, předmětem tohoto článku je správa hradu a zámku Dolní Kounice.

Dolní Kounice jsou totiž jeden ze čtyř hradů a zámků, které tvoří můj výzkumný vzorek. Páč je to malý výzkumný vzorek potřebuju kvalitativní výzkum a potřebuju aby mi všichni oslovení dodali informace, resp. vyplněný dotazník.

Na Dolní Kounice rozesílám maily pravidelně. V květnu, v červnu, v červenci a naposledy teď v srpnu. Taky jim pravidelně volám. Telefon mi zvedli až teď v srpnu.

Já celá blahem bez sebe jsem jim vylíčila, že bez nich se moje diplomka složí a že potřebuju to a to a to. "Pošlete nám to." řekli oni. Já jsem poslala a čekám.

A nic.

Zase.

Tak volám.

Zase.

Tentokrát mi to zvedli a prohlásili, že jako nečekali, že budou muset odpovídat nějakýma větama. Že na to nemají čas. Já už zoufalá jsem je prosila ať tam nacvakají aspoň anoXne, že něco dokážu vytáhnout i z jiných zdrojů. Ono nevyplněná odpověď, taky odpověď...

A oni, že teda jako jo. Že mi to koncem srpna pošlou.

JENŽE JÁ TO MUSÍM 31. SRPNA MÍT ODEVZDANÉ!!!! Pominu fakt, že moje vedoucí práce má dovolenou a potřebuje finální verzi před 25. srpnem. Takže dneska chodím po kanclu, kopu do věcí, snažím se dát do kupy aspoň to co mám a proklínám Dolní Kounice.

Argument, že nemají čas zcela zabil Lukáš Kunst z Karlštejna, který má několikanásobně vyšší návštěvnost než Kounice, několikanásobně víc práce než v Kounicích a přesto si v plném provozu našel hodinu, aby mi ten dotazník vyplnil... A jak krásně, upřímně řečeno Karlštejnský dotazník je výstavním příkladem toho co jsem chtěla.

Jsem nasraná (ano už je to tak zlé, že sprosťačím na vlastním blogu), znechucená a začíná mi migréna. Tak si říkám, jestli bych to neměla jednodušší kdybych si ty jejich odpovědi prostě vymyslela.

Což je ostatně i věc, kterou mi pan správce navrhoval.