Problematika interpretace kontroverzních dějin 20. století
Cože se za tím hrůzným titulkem ukrývá? Konference. Konkrétně ICOM konference, na kterou jsem zavítala na konci listopadu.
ICOM je mezinárodní rada muzeí a galerií. Takže ti nejvyšší z nejvyšších. Alespoň co se muzejnictví týče. No a letos konferovali v Brně. Pro studenty za zvýhodněnou cenu, pro studenty z brněnské muzeologie jsem se odvážila vyptat (ve spolupráci s naší pedagožkou) ještě výhodnější cenu. A tři dny konferovat za pár stovek, které mi pak ještě škola vrátí stipkem? To chci!
Upřímně? Celá konference by byla nejpřínosnější pro historika. Já jsem si z ní odnesla jenom půl sešitu poznámek, vzpomínky na báječný raut a cofee breaky a poznatek, že na konferencích se mi líbí.
Cele se všichni věnovali problematice uvedené v názvu článku, tedy interpretaci kontroverzních dějin 20. století. Pro evropany vcelku citlivé a pořád skloňované téma. Tím spíš, když spousta přednášejících a moderujících zastupovala památníky holokaustu, tím spíš, když naši současní politici dělají všechno proto, aby naplnili skutkovou podstatu trestného činu popírání holokaustu.
Jedním z výrazných účastníků byla i Dorota Janusewski z památníku v Osvětimi, kterou naprosto nekriticky miluju za její práce o muzejním managementu, benchmarkingu muzeí a galerií a budování identity muzeí v prostředí kulturní scény měst. Prostě topovka.
Protože jsem pořád ještě plná dojmů, mám pro vás v tomto článku pouze souhrn poznámek a nápadů z jednotlivých přednášek a diskuzí.
- Důvěra veřejnosti - jsou muzea důvěryhodným zdrojem informací? (Sally Yerkovich)
- Jsou muzea etická, když prezentují pouze jeden úhel pohledu? (Sally Yerkovich)
- Je neutralita dobrá? Musíme zaujmout stanovisko! Často je nemožné zůstat neutrální. (Sally Yerkovich)
- Jak jednáme s násilím a jeho obětmi v muzeu? (Daniel Logemann)
- Anonymní X konkrétní historie - odkaz -> příběh -> návštěvník (Daniel Logemann)
- Vystavení masového násilí prostřednictvím masy věcí v Osvětimi (Daniel Logemann) s následnou reakcí pí. Janusewski, že masy objektů nejsou v Osvětimi instalací, ale ve své podstatě archeologickou sondou, jak byly nalezeny, tak jsou vystaveny.
- Výstava je vždy scénografická (Daniel Logemann)
- Cesta přes příběh je tou nejefektivnější cestou jak přiblížit dějiny. (Daniel Herman)
- Proč čeští muzejníci nemají kultivovaný veřejný projev (já)
- Muzeum holokaustu v Sredi - tip na výlet
- House of Teror v Budapešti - tip na výlet
- Lidice jako zneužitý symbol. (Vojtěch Kyncl)
- Autentická výpověď vybraných zástupců zkušenosti -> originální objekty (svědci skutečnosti) transferovány do umělecké expozice (A.O. Lisovskaja)
- Jak odvaha, tak odpovědnost nejsou častou součástí českého muzejního prostředí. Setkáváme se s jednostrannými expozicemi, tendenčností, fetišizací předmětů, nacionalizací,... (Jiří Neminář)
- Současná muzea by měla být kritická muzea. (Alena Petrželková)
- Slovenská národní galerie má skvělý program online projektů, propojují platformy.
Jediná věc co mě mrzí, že jsem se v přehršli odborníků kolem styděla zeptat na to, co mě opravdu zajímalo. U kolegů ze Slovenské národní galerie, kteří prezentovali postupnou digitalizaci svých sbírek a jeden z online projektů se mluvilo o tom, že ten projekt má být podpora pro skutečnou expozici. Chtěla jsem se zeptat zda a jaké měli nastavené objektivně měřitelné ukazatele pro to, zda byla ta podpora naplněna a zda tedy ten online projekt měl smysl. Bohužel v přehršli doktorů, profesorů a docentů jsem nenašla kuráž.
Ale do příště ji snad najdu.
To bych do tebe neřekla, že ti bude někdy chybět kuráž. 😉
OdpovědětVymazatKdyž ono to bylo hrozný, při diskuzi vždycky někdo povstal, představil se, přidal těch pět titulů co má před a za jménem, vyplivl jméno významného muzea, nebo výzkumné instituce kde pracuje a pak se teprve zeptal... A při představě, že se zvednu a řeknu: "Anna Machová, muzeolog ve výcviku, zatím nepracuju nikde." se mi zvedl kufr. :-)
Vymazat