Konference

24.-26. září patřilo mezinárodní konferenci na téma Edukace jako cesta ke zkvalitňování péče o kulturní dědictví.

Do Telče se sjelo mnoho důležitých osob - poslankyně Evropského parlamentu Michaela Šojdrová, náměstek ministra kultury Vladimír Ouroda, místostarosta Telče Pavel Komín a generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková. Celkem přijelo na stodvacet účastníků z většiny muzeí a galerií, nebo dobrovolnických organizací zabývajících se ochranou/správou/zatraktivňováním památek v ČR.

Zúčastnila se i řada odborníků na památkovou péči a edukaci ze zahraničí (Tim Copeland, Alex Drago, Ian Kennaway, Mark Crosby - VB; Anne Ruelland - FR). Vesměs šlo o shrnutí projektu Památky nás baví a představení dílčích výstupů ze strany českých přednášejících a o vysvětlení toho jak to funguje v západní Evropě ze strany zahraničních přednášejících.

Jednotlivé příspěvky by se měly zpracovávat do odborné publikace, která vyjde příští rok, takže je nemám pitvat je do detailů, ale pár postřehů jsem si zapsala:

• Jak je možné, že edukace, potažmo organizace šířící povědomí o kulturním dědictví, památkové péči, atd. fungují v západní Evropě většinou od konce 19. století (Society for the Protection of Ancient Buildings - 1877, Cité de l ́Architecture et du Patrimoine - 1882, National Trust - 1884) zatímco u nás to vypadá, že tenhle "trend" objevili teprve před pár lety?!
• Jak je možné, že něco co "vydrželo dva tisíce let ležet ladem" se zničilo během padesáti let, kdy se o to "začaly starat odborné orgány". (Tady je otázka nakolik ty orgány odborné skutečně byly, že.)
• Proč mi připadá, že se snažíme být zbytečně světoví - sotva jsme se naučili chodit, už chceme běhat a stavět se naroveň západním organizacím se stoletou tradicí a zkušenostmi?

Z některých příspěvků měl člověk pocit, že by památková péče, edukace, ochrana a uchovávání památek prostě nejlépe fungovaly "kdyby nám to pořád neztěžovali lidi". Těmi lidmi míněni - návštěvníci, byrokrati z úřadů, vláda,... . Snad i proto byl příspěvek Tima Copelanda zakončen působivým Let us do it! :-D

Každopádně nejpřínosnější pro mě bylo zjištění, že to jde i jinak. Pravda v zahraničí staví ochranářské organizace hlavně na tradici a stabilní podpoře, jak od veřejnosti, tak od představitelů vlády. Naprosto mě okouzlil projekt Historic Royal Palaces a jestli ještě někam na stáž, tak jedině sem. :-)