Vizovice
Trávili jsme parné léto na Buchlově,
byly noční prohlídky a jak je z názvu parné, odehrávají se především v
noci, z čehož plyne, že jsme potřebovali program přes den.
Protože
Buchlov i Buchlovice jsme měli zmáknuté, vydali jsme se do Vizovic.
Libuška zavolala paní kastelánce, že jedem, ta nás na pokladně přivítala, popředávali jsme pozdravy z obou stran a šli jsme na prohlídku.
Vybrali
jsme druhý okruh po soukromých pokojích a služebnických, z jednoho
prostého důvodu - byl dřív a my se museli včas vrátit na Buchlov.
Prováděla nás Lucka Vrlová, která začínala jako průvodkyně se mnou na
Buchlově. A bylo to super. Nesmírně příjemně vykládala, nepopoháněla
skupinku, mluvila jasně srozumitelně a k věci.
Místnosti
byly hezky zařízené vesměs z pozůstalosti po posledních majitelích.
Sice mě trochu vadil systém, kdy jsme vešli do jedné místnosti, podívali
se tam a vraceli se stejnou cestou zpátky, ale chápu, že prostorová
dispozice některých objektů neumožňuje jiné řešení. Ve Vizovicích jsme
se aspoň jednou vraceli přes stylovou mrňavou chodbičku do hlavní
chodby.
Vizovice
stojí na místě původního cisterciáckého kláštera, který byl několikrát
vypleněn a vypálen a v 16. století namísto něj postavili renesanční
zámek. Přestavěn byl ve stylu francouzského baroka v polovině 18.
století architektem F.A. Grimmem na popud majitele Heřmana Hannibala z
Blümegenu. (Grimm a Hannibal, haha!) Ze stejné doby pochází i anglický a
francouzský park kolem zámku se sochařskou výzdobou. A mají v něm
kachničky, které jsou přátelské a nechají se krmit
Zámek
je vesměs zařízen barokním, rokokovým, empírovým a biedermaierovým
stylem. Mimochodem, Vizovice jsou proslulé svou sbírkou porcelánu a malířského umění. Většina z něj se sice nachází v
reprezentačních sálech, na které nám u nezbyl čas, ale pořádný kus
sbírek je k vidění i v soukromých pokojích na druhém okruhu, který jsme
procházeli my.
Jak jsem psala výš
tak většina vybavení pochází od posledních majitelů panství jejichž
jméno si ani při nejlepší vůli nejsem schopná zapamatovat. Zajímavé je,
že v expozici je vystavené i korespondence paní kastelánky s posledním
žijícím potomkem rodiny Franzim (křestní jména to já si pamatuju).
Prohlídka
byla super. Lucka jako průvodkyně byla nesmírně schopná, mluvila hezky,
projev celkově jenom podtrhoval dobrý dojem z prohlídky. Do Vizovic
jednoznačně ještě pojedem a půjdeme se podívat na kapli a první okruh
zahrnující reprezentační sály zámku. A do kavárny na zmrzku.
Bližší info o zámku je ZDE!
V parku nad kachním rybníčkem.
Komentáře
Okomentovat